Choulostivá situace

neděle 12. říjen 2008 08:54

Nad náš byt v paneláku se nastěhovali noví sousedé. Mladý sympatický pár. Jenže…

Záhy jsem zaregistroval, že mladá paní vůbec nic neví o existenci kolíčků na prádlo. Pověsí na prádelní šňůru své hadříky a domnívá se, že je vše OK. Jenže prádlo uschne a při prvním závanu větru přistane u nás na spodním balkónu. A je na pováženou, když sedím v křesílku, bafám z dýmky a na hlavě mi přistanou miniaturní dámské kalhotky s kraječkami. Nakonec je i blbé, když zvoním u jejich dveří, přichází mi otevřít nový soused a já mu předávám intimní spodní prádélko jeho partnerky. No nic, už to dávám do pytlíku a věším jim to u dveří na kliku.

Horší však bylo, že si s sebou přivezli i nějaké zvíře. Vždy okolo půlnoci, kdy se chystám usnout, se ozvaly podivné zvuky. Jako vytí a štěkání dohromady. Ale nikoliv od psa, ale od těžko nedefinovatelného tvora. Bylo v tom i trochu úpění, ale spíš takového radostného. Otevřel jsem encyklopedii zvířat a pokoušel se vypátrat, co by pravděpodobně mohli chovat. Hyenu? Rosomáka? Nebo urzona kanadského? To je takový stromový dikobraz (Erethizon dorsatum), kterému Kanaďané říkají podomácku „porcupine“.

Třetí noc, kdy se zvuky s pravidelnou intenzitou opakovaly, jsem už držel v ruce smeták a chystal se mlátit do topení. Jenže… Znáte sousedské vztahy. Když se naruší jejich křehká stabilita, může nastat zcela zbytečné peklo na obou stranách. A to bych opravdu nechtěl. Odložil jsem smeták, nastrčil vatu do učí a pokoušel se spát. Nedalo se!

Druhý den jsme baštili k obědu kuře. Když jsem odkládal kosti, nabídl se skvělý nápad. Kostičky zabalím a navečer je donesu k sousedům „pro pejska“. Tak nenápadně zjistím, jakou potvoru to s sebou přitáhli do našeho vcelku pokojného domu. Protože jediný problém jsem prý byl kdysi já. Poslední sousedi, kteří to přežili, s hrůzou v očích vzpomínají, že největší horor byl, když jsem měl před mnoha desítkami let pubertu. Dodnes stačí, když někde slyší spojení „ženský, chlast a rokenrol“ a tmí se jim před očima. Jistá nebožka sousedka v přízemí dokonce hodně dlouho prohlašovala, že zažila dvě světové války, ale co se tehdy dělo u mě v pokojíčku, to proti tomu byla celkem nevzrušující selanka… No nic!

Navečer jsem nesl k sousedům kosti pro „pejska“.
- Tady jsem vám přinesl, ehm, něco pro zvířátko.
Podívali se na mě rozpačitě.
- My ale žádné zvířátko nemáme.
- Aha, omlouval jsem se. - Promiňte, spletl jsem si patro!

Ocitl jsem se opět na začátku. Zvíře nemají, ale štěkot se opakoval znovu. A znovu. Příští den jsem pozval kamaráda Honzu, aby si také poslechl. Protože je možné, že už mám halucinace. Kamarád seděl v křesle a nervózně pokukoval po hodinách. Půlnoc se blížila velmi zvolna. Sakra, půlnoc! Nakonec zjistím, že to má něco společného se strašidly. Na starém hradě bych jejich existenci předpokládal. Ale v paneláku? Nakonec jsme se však dočkali.
- Viíííí, haf. Auúúú raf, ňaf ňaf…

Honza se znalecky zaposlouchal.
- Šukaj. A on do toho buší jako hluchej do vrat. Tak se nediv, že mladá paní při tom skučí jako -
Náhle mu došla slova; opravdu se nedalo přesně vyjádřit, jaké zvíře může mít tak intenzivní, originální a hlasitý zvukový projev.
- A co s tím? zeptal jsem se.
- No, nic! Nebo tam zazvoň a řekni, ať už nešukaj, nebo ať si mladá paní něco nacpe do pusy. Třeba kalhotky!
Honza se rozloučil a chvátal domů. Mně se však ani jedno řešení příliš nepozdává…
Milan Lajdar

Poslední články autora

seniorPro Viktora22:5512.10.2008 22:55:47
ViktorSeniorovi 422:3812.10.2008 22:38:13
ViktorSeniorovi 322:3612.10.2008 22:36:38
ViktorSeniorovi 222:3412.10.2008 22:34:49
ViktorPro seniora22:3312.10.2008 22:33:16
seniorViktorovi19:1612.10.2008 19:16:41
seniorpro Viktora19:1112.10.2008 19:11:02
ViktorHlas rosomáka - 218:0512.10.2008 18:05:00
ViktorHlas rosomáka; 118:0312.10.2008 18:03:22
seniorJeště "do placu"16:2712.10.2008 16:27:27
nepolitikOpět hezky napsáno.13:3212.10.2008 13:32:15
Karel JirásekHezký den,11:0112.10.2008 11:01:36
seniorŘešení09:5312.10.2008 9:53:41

Počet příspěvků: 15, poslední 12.10.2008 22:55:47 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.

Milan Lajdar

Milan Lajdar

Co přinese život...

Zajímá mě kde co, ale zejména mezilidské vztahy a kultura.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.