Tahle země není pro střízlivý

pátek 12. červen 2009 08:24

Ať se to vezme v detailech, nebo jaksi globálně, nejlepší je být preventivně stále namazanej. Věčně přiopilej jako mnozí bezdomovci. Dva moji dobří kamarádi již v osidlech démona uvízli. A nepomáhají jim ani pravidelné „odmašťovací“ kůry…

Když kamarád Vašek po třicítce vypakoval z domu všechny ženské, tím oddaněji se přitulil k lahvím. Kromě terpentýnu mu to bylo jedno. Jó, to byly časy! Chlastali jsme společně zejména levnější sortu, protože za stejný peníze toho bylo víc. Rybízovku, jablečňák, višňovku… Pokud si vzpomínám, litrovka téhle magoroviny stála 12 korun československých včetně zálohy na láhev. Kvalita odpovídala ceně. Ale teklo stále a my nasávali jako z vemene. Následný bolehlav jsme brali jako nezbytnou daň, kterou je nutno poctivě protrpět.

Občas nás chtěli bolševici ochránit. Pamatuji si zejména na dvě velkolepé akce, kdy měli zpočátku navrch. Na Lipnici probíhal humorný festival Haškova Lipnice. Jezdili jsme tam téměř pravidelně, i v tom památným roce, kdy se za tuhého totáče zcela nečekaně objevil na jevišti i přítomný disident Václav Havel. Jeli jsme tam jako vždy stopem. Moc se nedařilo; otrhaným trampům mastňáci příliš často nezastavovali. A najednou se stal se zázrak; přibrzdila nablýskaná volha a my mohli popojet. Dokonce rovnou do Lipnice. Jasně, že to byli fízlové. Ptali se, zda se jedeme humorně pobavit, nebo zejména zachlastat. Potvrdili jsme druhou variantu.
- Tak vás vyložíme rovnou před hospodou. Souhlasíte?
Velice rádi jsme souhlasili!

Soudruzi se s námi upřímně rozloučili a dokonce nás ani nezlegitimovali. Žízniví jsme vstoupili do lokálu. Kdyby nás někdo v tu ránu praštil mezi oči, bylo by to míň nečekané. U stolů seděli různý týpci, vandráci, nezávislí, kluci i holky z undergroundu… Většina z nich měla před sebou půllitr červené limonády a s mírným odporem hasili žízeň. Zbytek nasával čaj či kávu. Protřeli jsme oči. Ne, viděli jsme dobře! Tehdy zcela nečekaně v obci po dobu festivalu vyhlásili prohibici. A ty kurvy policajtský to moc dobře věděli, proto nás vyložili přímo před hospodou!

Další zákaz podávání alkoholických nápojů jsem zažil na Mohelnickém dostavníku. Člověk si tak nečuchl ani ke špuntu! Bolševik to vždycky „myslel dobře“, ale chybička se pokaždé přece jen vloudila. Tehdy na Dostavníku se prohibice dodržovala opravdu přísně. Žádné: Pojďte zadním vchodem do kuchyně a tam se domluvíme. Zato ve stánku se zeleninou prodávali zcela legálně plechovky bowle. Takovej kompotek, kde bylo ovoce i trochu alkoholu. Měli jsme s kámošem radost, jak jsme zákaz obešli a jedli a pili jednu bowli za druhou. Pokud si pamatuji, ve žhavém srpnovém dnu jsme se zcela odrovnali ještě před večerním koncertem. Odpadli jsme jako hrášci a spali a spali téměř až do konce Dostavníku. Ta opice po „bowlích“ byla opravdu náročná a nezapomenutelná!

Je fajn občas „zachlastat“. Jak psal pan Hrabal, ve střední Evropě nelze zůstat střízlivým. Bohužel, už jsem poněkud z kola venku. Druhý den je mi obvykle tak blbě, že už nasávám velmi obezřetně. Škoda! Přitom byly doby, kdy jsem se opil jak žehlící prkno. Pak se ale nedivte, že jsem jako převážně střízlivej často i hodně nasranej…
Milan Lajdar

Poslední články autora

josef hejnaČtu vás rád.14:4812.6.2009 14:48:08
čtenářpane Lajdare08:5612.6.2009 8:56:11

Počet příspěvků: 3, poslední 12.6.2009 21:33:46 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Milan Lajdar

Milan Lajdar

Co přinese život...

Zajímá mě kde co, ale zejména mezilidské vztahy a kultura.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.