KSČ jsou kazišuci

sobota 20. červen 2009 12:17

Už mi to nejde jako dřív. Skoro mám pocit, že ten můj důležitý orgán mele z posledního. Myslím ten horní! Ten dolní je v klidu. Zato ten druhý „horní mozek“ se občas naštve a pak marně hledá nepřítele, co ho tak rozzlobil.

Dnes ráno jsem vytáhl ze schránky Lidovky a čtu, že komunisti způsobili, že mládež může stále oficiálně šukat až od patnácti. Článek jsem nedočetl, neboť současně bafám z dýmky a navíc hlídám kočku, aby nevyskočila z okna za nějakým ptákem. Furt kolem lítají hrdličky a provokují ji. Jo, KSČ je KSČ, ať se ty kurvy komunistický jmenují jakkoliv. Jsou to… Pak jsem půl hodiny lovil slůvko, na které si ne a ne vzpomenout. Mrdožrouti? Ne! Šukoničitelé? Taky ne! Nakonec se však můj horní orgán vzepjal k nečekanému výkonu a usilovně hledané slovíčko z labyrintu paměti vylovil. Kazišuci!

Při té příležitosti jsem pátral, zda jsem někdy v životě vůbec šukal nějakou zavilou a přesvědčenou soudružku. Bohužel, nebo díky Bohu, nikoliv. Tato pocta mi v životě unikla. A ani nemám zájem to napravovat… Padesátá léta minulého století, kdy mezi svazačkami a svazáky vládlo soudružské budovatelské nadšení, jsem prošvihl. V té době jsem totiž byl ještě „na houbách“. A pak jsem se stýkal zásadně s nestraničkami. Straničky byly na můj tehdejší vkus dost odpudivé. Zejména duševně. Byly sice plné vášně, ale zejména k Sovětskému svazu a sjezdům KSČ. Nosily dlouhé sukně a obvykle měly pod nosem knír a pod sukněmi neoholené nohy. Pár jsem jich znal ze svého okolí, ale už naštěstí vymřely. S jednou mladou kozatou jsem sice kamarádil, ale měla přítele v Moskvě, tak jsem byl mimo mísu.

Jo, vzpomněl jsem si, že můj kamarád a kolega Láďa léta chystal nevěru, ale vždy se rovněž vyskytl nějaký kazišuk, který mu to překazil. Jednou například veřejná bezpečnost včetně jejich nohsledů a pomocníků. Ještě za dob bolševika jsme se opíjeli a on v hospodě narazil na nějakou rozjívenou ženu, která TO chtěla a chtěla TO s ním. To se mu zas tak často nestávalo, tak Láďa přemýšlel, jak na to. Byla zima, v bytě manželka, hodinové hotely neexistovaly. Ale vzpomněl si, že vzadu za pedagogickou fakultou v Hradci Králové je zaparkované služební auto, od kterého měl klíče. Opustil jsem tokající dvojici, abych nepřekážel, a opravdu Láďovi ten z nebe seslaný šuk přál. Jenže zas měl výročí nějaký Lenin, či bylo VŘSR, takže bolševici měli pohotovost. A protože před fakultou stála socha Lenina, komouši byli zalezlí v okolních křovinách a hlídali ji. Snad aby ji někdo nezprznil. Láďa mířil k autu s potenciální sexuální kořistí, ale před půlnocí byl podezřelý. Nejprve je soudruzi legitimovali na mostě přes Labe. Potom za mostem. Pak nedaleko sochy Lenina. Pak u budovy fakulty. Dále za budovou, kde stálo to vysněné budoucí hnízdečko lásky. Bylo pravděpodobné, že je budou legitimovat i během aktu v automobilu. Nakonec to holka psychicky nevydržela. Prohlásila, že na tohle nemá nervy a že to nechají na jindy. To znamenalo, že s ní si už Ládík nikdy nezašuká! Co měl, chudák kamarád, dělat? Rozloučil se s ní a měl po náladě. Komunisté byly vždy kazišuci, pokud jste nebyli rovněž ve straně.

Jo, a ještě jsem si vzpomněl, že jsem se u sochy Lenina za bílého dne poblil. Vraceli jsme se ze služební cesty z Prahy. Cestou se mi neudělalo dobře. Lépe řečeno: udělalo se mi špatně. V autě jsme vezli i děkanku Ducháčkovou, takže jsem držel dekorum. Jak praví slovník: formální, pouze vnější slušnost, vážnost, důstojnost. V krku mi to bublalo, žaludeční šťávy se hnaly vzhůru, ale vždy se mi je podařilo usilovným polykáním zahnat zpět do útrob. Šlo to však čím dál hůř! Konečně jsme předjeli před fakultu. Soudružka vystoupila z auta napravo ke vchodu do budovy. A já vyletěl nalevo rovnou k soše Lenina, kde jsem se poblil jako Alík. Jelikož jsme však byl sehnutý, možná to vypadalo, jako že soše vzdávám dík. Naštěstí v tu dobu žádné výročí kupodivu nebylo, takže tam nikdo nehlídal. Jó, tenkrát byly za bolševika časy, hned ráno začal večírek…

KSČ zas škodí. Milá mládeži, na nějaké erotické objevy si musíte počkat do patnácti jako za našich časů. Naštěstí většina mládeže je dost rozumná a poradí si sama. Dle statistik s tím sexuálním životem ani moc nespěchá. A kdo chce, ať si šuká třeba od dvanácti! Můj problém to už naštěstí není. Mám teď větší starosti: aby mi kočka pod vlivem loveckého pudu nevyskočila z okna. Protože pudy – to je svinstvo! I ty komunistické…
Milan Lajdar

Poslední články autora

Vivian DarkReakce paní Dark na příspěvek pana Viktora11:4821.6.2009 11:48:34
ViktorBudte pysny nad opysnim19:1520.6.2009 19:15:55
Vivian DarkPan Lajdar15:2920.6.2009 15:29:59
Karel JirásekReakce po opravách.15:0820.6.2009 15:08:53
Karel JirásekPane milane Lajdare.15:0320.6.2009 15:03:50

Počet příspěvků: 6, poslední 21.6.2009 11:48:34 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Milan Lajdar

Milan Lajdar

Co přinese život...

Zajímá mě kde co, ale zejména mezilidské vztahy a kultura.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.